Tato kniha je velice poučná, ale trochu depresivní. Dozvíte se zajímavosti ze života některých slavných intelektuálů, u kterých se projevil zásadní rozpor mezi tím, co psali a hlásali, a tím, jací byli a jak žili.
Jejich dalším společným rysem bylo, že „pomáhali“ celému lidstvu, ale své přátelé a rodinu zneužívali, a o svoje potomky se trestuhodně nestarali. Svými díly často uhranuli celé davy příznivců, kteří v nich často viděli jakési proroky budoucnosti lidstva.
Paul Jonson na vybraných příkladech slavných intelektuálů velmi povedeně ukazuje rozpor jejich slov a činů.
Vysvětluje, jak intelektuálové v posledních dvou stoletích převzali roli, která byla dříve svěřená jen vybraným světským a náboženským autoritám. Dostalo se jim (i jejich teoriím) velké publicity díky rozšíření levnějšího tisku knih a novin. Intelektuálové tak poprvé v dějinách lidstva získali obrovský vliv na veřejné mínění (a tím i událostí) v mnoha zemích.
Jako první je zařazen duchovní otec francouzské revoluce Jean Jacques Rousseau. Další prostor je věnován Karlu Marxovi. Ten určitě také stojí za čtení stejně jako další – Tolstoj, Hemingway, Sartre atd. Dozvíte se zajímavosti i o tvůrci románu 1984 Georgi Orwelovi (můj oblíbený autor).
Americký historik Paul Johnson popisuje charaktery a životní osudy intelektuálů, jejich přátel a blízkých. Rozpory mezi hlásáním jejich teorií a osobním způsobem života je velmi poučný pro všechny, kteří těmto intelektuálním teoriím dodnes bezmezně věří.
Protože historii naší země ovlivnila hlavně Marxova teorie kapitálu, a následně komunistického revolučního hnutí, uvádím jako ukázku jednu kapitolu o Karlu Marxovi. Pokud vám připadá jeho dílo originálním rozborem neduhů kapitalismu, přečtěte si tuto jako první tuto kapitolu, abyste se dozvěděli, jak Marx podváděl opisováním od jiných autorů a manipuloval s daty. Dozvíte se, že originálního v díle kapitál není skoro nic. Karel Marx sice psal o vykořisťování dělnické třídy, ale svoje okolí (a přátelé) sám celá život vědomě vykořisťoval. Zajímavé také je, že Karel Marx žádné dělníky ve skutečnosti nikdy nepoznal a všechno co napsal, měl převážně vyčtené z britské knihovny od jiných autorů.
